|
|
Ekonomická a veřejná diplomacie Číny a Taiwanu v zemích Střední Ameriky
Jabůrek, Štěpán ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá tématem čínsko-taiwanského diplomatického soupeření ve Střední Americe. Konkrétně se soustředí na 4 státy, Honduras, Nikaraguu, Panamu a Salvador, které mezi lety 2017-2023 opustily diplomatické vztahy s Taiwanem a místo toho nově uznaly Čínu. Práce se snaží zjistit, zda důvody pro tyto diplomatické změny byly čistě ekonomické v podobě čínské dolarové diplomacie, nebo zda roli hrály i neekonomické motivace. Analytická sekce práce se skládá ze čtyř případových studií, ve kterých jsou zkoumány relevantní motivace. Autor dochází k závěru, že ekonomické motivace hrály roli (často klíčovou) ve všech zkoumaných případech. Zároveň ale bylo možné ve všech případech detekovat alespoň jednu další neekonomickou motivaci, která změnu ovlivnila. Konkrétně byly ve všech případech zjištěny mocenské motivace spojené se strategickými ambicemi v regionu a snahou limitovat vliv USA. Ve dvou případech byly detekovány také ideologické motivace, v podobě spřízněnosti domácí vlády s Komunistickou stranou Číny. V dalších dvou případech byly pozorovány vnitropolitické motivace, spojené s volbami.
|
|
|
The influence of the coordination of the foreign policy on economic diplomacy of the member states of the EU
Pavlová, Pavlína ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Cieľom bakalárskej práce bolo kriticky zhodnotiť vplyv členstva v EÚ na ekonomickú diplomaciu SR na základe analýzy strategických dokumentov ekonomickej diplomacie SR a oficiálnych vyhlásení jej relevantných aktérov. Analytickej časti predchádzalo teoretické vyčlenenie použitých pojmov europeizácia a ekonomická diplomacia. Ďalej nasledoval krátky úvod do fungovania ekonomickej diplomacie v podmienkach SR. Vo vybraných dokumentoch boli následne zmeny skúmané na troch úrovniach a to (1.) na úrovní stratégií ekonomickej diplomacie, určujúcej zameranie a smerovanie ekonomickej diplomacie. Zároveň boli analyzované (2.) úlohy ekonomickej diplomacie a ako posledný faktor bol sledovaný (3.) tlak na inštitucionálne zmeny v organizácii aktérov ekonomickej diplomacie na domácej úrovni. Práca následne v chronologickom poradí skúmala zmeny vo vybraných oblastiach v dôrazom na obdobie SR ako členskej krajiny EÚ. Jednou z výskumných otázok stanovených v úvode práce bolo zaradenie pozorovaných prejavov europeizácie do typológie vymedzenej Tanjou Börzel. Na základe zistených poznatkov môžeme konštatovať, že miera domácej zmeny bola nízka a v zásade prebiehala v súlade so strategickými záujmami štátu.
|
|
|
Influence of foreign private actors on political decision-making in the Czech Republic: case study of Japanese and German economic actors
Barták, Petr ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Rozsah vlivu nadnárodních nestátních aktérů na samosprávu suverénních států je jedna z nejdůležitějších otázek v disciplíně mezinárodních vztahů. Zatímco některé akademické proudy tento vliv staví do předních příček důležitosti, jiné ho považují za druhotný. Ekonomičtí aktéři jsou specifický případ, protože na jednu stranu s nimi přichází know-how, přinášejí zvýšení zaměstnanosti a ekonomického růstu. Na druhou stranu snižují suverenitu státu. Tato práce se snaží rozkrýt vliv dvou největších nestátních transnacionálních ekonomických aktérů v kontextu České republiky - Německé a Japonské Obchodní Komory. Jako empiricky dobře uchopitelný případ byl vybrán případ jejich lobbování při změnách legislativy u řešení problému nedostatku pracovních sil v ČR. Práce chce dále otestovat předpoklady, podle kterých je vyjednávací síla těchto aktérů závislá na geografické vzdálenosti od cílové země FDI. V závislosti na výsledcích zkoumání této případové studie se práce vyjádří i k obecné akademické debatě v mezinárodních vztazích ohledně vlivu nestátních aktérů na suverénní státy.
|
|
|
Analýza vlivu zahraničních aktivit českých politiků na vývoj zahraničního obchodu a investic
Hofman, Pavel ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Jan (oponent)
S postupujícím procesem globalizace dochází k intenzivnímu provázání ekonomik s vnějším prostředím. Vnější obchodní vztahy hrají klíčovou úlohu zvláště v případě České republiky, jež je dána geopolitickým postavením země. Prosperita hospodářství zemí s otevřenou ekonomikou je do značné míry určována exportní výkonností a přílivem přímých zahraničních investic, které jsou státem podporovány skrze ekonomickou diplomacii. V této práci je nejprve analyzována ekonomická diplomacie teoreticky a následně jsou její dva nástroje - zahraniční cesty politiků a zastupitelské úřady podrobeny výzkumu empirickému. Jejich dopad na zahraniční obchod Česka a přímé zahraniční investice v období 1993-2013 je zkoumán pomocí gravitačního modelu zahraničního obchodu. Výsledky modelu ukazují, že proběhla-li v daném roce alespoň jedna cesta, český export vzrostl okolo 14 %. Nicméně jedna typická vrcholná státní návštěva je spojována s nárůstem exportu kolem 4,7 %. Na druhou stranu vztah s PZI nebyl nalezen. Další analýzy potvrdily význam zastupitelských úřadů, jež především pozitivně ovlivňují zahraniční obchod s kulturně vzdálenými zeměmi. Mimoto studie dokládá slábnoucí efekt ekonomické diplomacie v rámci Schengenského prostoru, kam ČR vstoupila v roce 2004. Klíčová slova: zahraniční obchod, PZI, ekonomická diplomacie,...
|
|
|
Česko-německá obchodní a průmyslová komora a její postavení v německém systému podpory vnějších ekonomických vztahů
Vaculík, Pavel ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
V Německu se historicky vyvinul tzv. třípilířový systém podpory vnějších ekonomických vztahů. Jednou ze základních institucí jsou zahraniční hospodářské komory, mezi které patří také Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Ta se za 20 let svého působení v České republice stala nejdůležitějším bilaterální hospodářskou komorou a přispěla k prohloubení česko-německé obchodní výměny. Instituce zapojené do systému podpory vnějších ekonomických vztahů se soustředí především na omezení překážek pro vývoz podnikatelů na zahraniční trhy. Tímto fenoménem jsou ovlivněny malé a střední podniky, které nedisponují dostatečnými personálními a finančními prostředky, jež jsou nutné pro vstup na cizí trh. Pomocí nabízených poradenských a analytických služeb cílí Česko-německá obchodní komora právě na menší podnikatele a snaží se jim usnadnit účast na česko-německé hospodářské výměně. Pomocí institucionální ekonomie a na základě pramenů a literatury tato práce definuje postavení Česko-německé obchodní a průmyslové komory v německém systému podpory vnějších ekonomických vztahů. Zároveň se snaží prokázat její zásadní roli v tomto systému za pomoci analýzy pravomocí, organizačního uspořádání a nabízených služeb jednotlivých aktérů zapojených do podpory vnějších ekonomických vztahů.
|
|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
|
|
Zahraničně-politické nástroje malých států - ekonomická a veřejná diplomacie Taiwanu
Průchová, Kristýna ; Fürst, Rudolf (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Taiwan se stále nachází v částečné diplomatické izolaci. Jako malý stát s omezeným podílem na světovém dění je limitován nejen svými specifickými požadavky, ale také nástroji, jež je oprávněn využít k jejich naplnění. Jediná cesta pro únik z této situace znamená rozšiřování zástupu diplomatických spojenců a úsilí po zapojení do nadnárodních struktur. Pro zahraniční politiku malého státu jsou doporučeny nástroje využívající k naplnění svých cílů především měkkou sílu. Na základě klasifikace Taiwanu jako malého státu jsou využity nástroje veřejné a ekonomické diplomacie. A to ve formě vytváření pozitivního obrazu o dané zemi v zahraničí a různých forem poskytování zahraniční pomoci. Taiwan potřebuje posbírat co největší podporu od široké veřejnosti v různých zemích. Silnou motivací je mu úsilí o vybudování vlastního prostoru a pevné pozice pro přežití a národní růst ve stínu Číny. Vymezením jednotlivých ústředních pojmů, začleněním Taiwanu do jeho aktuálních reálií a aplikování zvolených nástrojů na podmínky taiwanské zahraniční politiky dochází k propojení problematiky malých států a oblastí ekonomické a veřejné diplomacie jako soft power nástrojů taiwanské zahraniční politiky.
|
|
|
Enemies, Rivals or Friends - Chinese Economic Diplomacy in Visegrád countries since 2012
Zhao, Di ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato práce má za cíl interpretovat čínskou ekonomickou diplomacii v zemích tzv. Visegrádské čtyřky od roku 2012. Znalost čínských politicko-ekonomických postojů vůči zemím Visegrádu je důležitá pro zdravé bilaterální vztahy. Čína od roku 2012 podnikla sérii kroků, jmenovitě iniciativy 16+1 a Novo hedvábná stezka s cílem vybudovat těsnější vztahy se zeměmi Visegrádu. Jakkoliv se Visegrádská čtyřka nemůže v měřítku světové ekonomiky Číně rovnat. Tato práce pomocí konstruktivistické analýzy vysvětlí motivace Číny a význam zemí Visegrádu. Poté zkoumáním dat popíše oboustranné dopady v politice, ekonomice a kultuře. Práce využívá metodu (1) kvalitativní analýzy dat a (2) teoretický přístup. Sebraná data pochází z knih, žurnálů, důvěryhodných internetových zdrojů a odborných médií. Teorie vychází z konstruktivismu Alexandra Wendta. Prostřednictvím těchto analýz práce komplexně zkoumá příčiny a pohnutky, které stojí za čínskou ekonomickou diplomacií v zemích Visegrádu. Výsledky spolupráce jsou jak pozitivní, tak negativní. Budoucnost vztahů Číny a zemí Visegrádu záleží na vzájemné interakci. Klíčová slova Čína, ekonomická diplomacie, země Visegrádu, konstruktivismus, mezinárodní vztahy Range of thesis: 101,853 characters, 81 pages
|
|
|
Influence of foreign private actors on political decision-making in the Czech Republic: case study of Japanese and German economic actors
Barták, Petr ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Rozsah vlivu nadnárodních nestátních aktérů na samosprávu suverénních států je jedna z nejdůležitějších otázek v disciplíně mezinárodních vztahů. Zatímco některé akademické proudy tento vliv staví do předních příček důležitosti, jiné ho považují za druhotný. Ekonomičtí aktéři jsou specifický případ, protože na jednu stranu s nimi přichází know-how, přinášejí zvýšení zaměstnanosti a ekonomického růstu. Na druhou stranu snižují suverenitu státu. Tato práce se snaží rozkrýt vliv dvou největších nestátních transnacionálních ekonomických aktérů v kontextu České republiky - Německé a Japonské Obchodní Komory. Jako empiricky dobře uchopitelný případ byl vybrán případ jejich lobbování při změnách legislativy u řešení problému nedostatku pracovních sil v ČR. Práce chce dále otestovat předpoklady, podle kterých je vyjednávací síla těchto aktérů závislá na geografické vzdálenosti od cílové země FDI. V závislosti na výsledcích zkoumání této případové studie se práce vyjádří i k obecné akademické debatě v mezinárodních vztazích ohledně vlivu nestátních aktérů na suverénní státy.
|
|
|
Nový směr ekonomické diplomacie Číny: Iniciativa One Belt, One Road
Peštál, David ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Cílem této práce je popsání nového směru ekonomické diplomacie Číny v podobě Iniciativy OBOR a její zanalyzování ve vztahu k oblasti Střední Asie. Práce bude rozdělena do tří kapitol. V první kapitole vymezím teoretický koncept ekonomické diplomacie. Druhá kapitola bude zaměřena na ekonomickou diplomacii Číny a Iniciativu OBOR. Ve třetí kapitole bude práce zaměřena na oblast Středí Asie, která je v iniciativě klíčovou oblastí a na výzvy a hrozby, které jsou s oblastí spojeny
|
host ::
RSS.